Jak začít

Jak se stát domškoláckou rodinou?

1. krok: rozhodnutí

Sepsali jste si všechna PRO a PROTI, která vás napadla? A přesto do toho chcete jít? Super! 🙂 Buďte vítáni do domškolácké rodiny! :-))) Nebude to vždy lehké, ale výsledek stojí za to. 😉

2. krok: výběr kmenové školy, kde se necháte zapsat

Máte dle mého názoru 3 možnosti:

První přístup

Buď je vašemu srdci bližší klasičtější přístup, kdy se v podstatě učíte stejné věci jako se učí všechny děti ve vaší kmenové škole – pouze s tím rozdílem, že doma to děláte podle svého časového harmonogramu a víceméně svým způsobem. V tom případě se můžete nechat zapsat v jakékoli základní škole, resp. tam, kde je tomu vedení nakloněno. Budete mít k dispozici učebnice (čímž ušetříte značné prostředky), jistě budete moci po domluvě navštěvovat zájmové kroužky nebo třeba i tělocvik. Při pololetním (někdy i čtvrtletním) hodnocení pak počítejte s tím, že hodnotící pedagog bude testovat znalosti Vašeho dítěte stejně jako u ostatních žáčků školy. Problém může nastat, kdy si to přece jen děláte trochu jinak a v něčem pokulháváte (i když zase v něčem jiném vysoce převyšujete standard). Jenže pokud hodnotící pedagog hledí na to, co vaše ratolest ještě třeba dosud nezvládla (i když něco jiného zvládá třeba na středoškolské úrovni), může se vám stát, že hodnocením neprojdete a syn či dcera vesele pošupajdí do školních lavic.

Druhý přístup

Je zcela odlišný. Kmenová škola je na domškoláky dobře připravena a je schopná zajistit výuku pomocí moderních technologií, např. přes Skype. Tento přístup je zcela běžný například v Austrálii, kde to mají děti do školy hodně daleko. Proto se mohou účastnit výuky doma u svého počítače a komunikovat online s učitelem i spolužáky. Takových škol zatím ale u nás příliš není. Je to o nadšencích z řad učitelů, kteří se tomu věnují většinou nad rámec svých povinností. A zároveň o dobré vůli vedení školy, která to zaštiťuje a podporuje též finančně. Pokud taková škola je ve vašem okolí, jistě ji snadno poznáte už při první návštěvě nebo rozhovoru s někým z vedení školy.

Třetí přístup

Poslední přístup je poněkud volnější. Kmenová škola vám poskytne důležité informace týkající se očekávaných výstupů v souladu se Školním vzdělávacím programem (potažmo Rámcovým vzdělávacím programem MŠMT ČR), může zapůjčit učebnice, pokud byste chtěli podle nich učit, v případě potřeby poradí a především zabezpečuje pololetní hodnocení vašeho dítěte vyškoleným pedagogem. Tito hodnotitelé většinou sami prošli individuálním vzděláváním se svým vlastním potomkem, mají přehled o moderních metodách rozvoje lidského potenciálu, a obvykle jsou to lidé nadšení pro myšlenku „dělat to jinak“. Tyto pedagogy jistě objevíte díky Asociaci domácího vzdělávání, kde též objevíte spoustu užitečných odkazů a informací.

Způsob, jakým dosáhnete cílů stanovených ŠVP, je na Vás. Můžete kombinovat „klasiku“ se spoustou jiných možností (projekty vlastní nebo ve spolupráci s jinými domškoláky, lapbooky, scrapbooky, návštěvy galerií, muzeí, divadel, IQ parků atd.). Svou práci si zdokumentujete ve svém portfoliu, které prezentujete spolu s pracovními sešity na pololetním hodnocení.

3. krok: zápis dítěte do školy

Ověřte si předem, co všechno s sebou musíte mít. Bývá vyžadováno vyjádření z pedagogicko-psychologické poradny (mě se ale v PPP divili, proč po mně někdo něco takového chce a co že by tam měli psát, nakonec jsme to spolu nějak dali dohromady). Jelikož bývají poměrně dlouhé čekací lhůty, objednejte se s dostatečným předstihem před termínem zápisu.

Určitě budete potřebovat doklad totožnosti a vysvědčení o svém nejvyšším ukončeném vzdělání. Pro první stupeň potřebujete maturitu, pro druhý stupeň vysokou školu.

Připravte se na vyplňování formulářů a dotazníku se spoustou otázek. Například: Jaké jsou vaše důvody pro individuální vzdělávání? Kde budete dítě vzdělávat? Jaké materiály budete používat?

Kromě vyplňování formulářů se dostane i na rozhovor s vaším dítětem. Vezměte si proto s sebou obrázky, výrobky, vyplňovačky, omalovánky, které vaše dítě vytvořilo. Event. další materiály, které svědčí o vaší společné práci a rozvoji schopností dítěte, zkrátka o vaší vrozené kreativitě. 🙂

4. krok: plán práce v souladu s vašimi cíli vzdělávání

Ujasněte si své cíle. Co od toho čekáte? Co chcete své dítě naučit a proč? To vám pomůže připravit si vlastní plán – jednak dlouhodobý (na celou dobu vašeho plánovaného domácího vzdělávání), jednak střednědobý (na konkrétní jeden školní rok) a pak krátkodobý (na příští měsíc, týden, den). K tomu se určitě hodí být alespoň trochu systematik a využívat plánovací kalendáře. Narazila jsem na báječný propracovaný systém v krásném chytrém provedení, je ale v angličtině a platí se za něj. Tady je pro inspiraci odkaz. Třeba se to někomu z nás povede v češtině. 🙂

5. krok: zajištění učebnic, sešitů a dalších školních pomůcek

Záleží na vašich preferencích a zvoleném přístupu, i na vaší kmenové škole a jejích požadavcích. Kromě nákupu nových učebnic lze v rámci domškolácké komunity získat za menší peníz učebnice po již odrostlejších domškolácích.

6. krok: příprava místa, kde se budete učit

Není to pouze o psacím stole, pokojíčku a kuchyni, kde se budete spolu učit. Je to taky o zahradě, o dílně, o přírodě, o městě, o hradech a zámcích, o zoologických a botanických zahradách, o knihovně, dinoparku nebo IQ Landii, o nádraží nebo o letišti, o uhelných dolech, o divadlech a koncertních síních, galeriích a výstavách, o tělocvičně a bazénu, o zimním stadionu a ski areálu. A spoustu dalších zajímavých míst, která ještě objevíte se svým rozvíjejícím se poupátkem. 🙂 Zažijete toho tolik, že se vám nemůže stát, že si za třicet let nebudete mít spolu o čem povídat a na co vzpomínat!

7. krok: nachystejte oslavu pro svého prvňáčka

A je to tady! Hurá! Užijte si to celá rodina! A foťte! 🙂 Přeji vám skvělý a vydařený start do několikaletého dobrodružného maratonu! 🙂

Rady a doporučení

Nebojte se! Nejste v tom sami! Žádný učený z nebe nespadl. Nebojte se chyb svých ani svých dětí – na chybách se člověk nejvíc naučí.

Ujasněte si cíl svého nemalého úsilí. Čeho chcete u svých dětí dosáhnout? Jaké jsou vaše motivy? To vám pomůže „srovnat se“ v čase krize a nejistoty. Je fajn si své cíle, motivy, hodnoty sepsat a mít je na očích nebo aspoň v šuplíku nočního stolku. 🙂

Plánujte. Udělejte si půl hodiny až hodinu čas, abyste si naplánovali další týden (mně nejlépe funguje nedělní večer, když už všichni jsou ve svých pelíšcích). Hodí se mít šikovně uspořádaný diář, který máte stále po ruce.

Využijte materiály, které jsou už vyrobené a k dispozici – šablony, podklady pro lapbookování, prezentace, pokusy… Přítel Google vždy rád poradí. 😉 Řiďte se heslem: „Co nejméně námahy s co největším efektem“. 🙂

Nenechte se zahltit – jsme národ Komenského a škola má být hrou! 🙂

Veďte své děti k zodpovědnosti za své vzdělání a spolupráci s vámi. Ať jsou vašimi pomocníky i v domácnosti. Domácí škola je skvělá příležitost připravit skvělé lidi vybavené pro život schopností spolupracovat, naslouchat a vyjadřovat své názory s úctou k druhému, mít zájem jeden o druhého a pomáhat si navzájem. Nesou v sobě odraz rodiny, která funguje a dokáže být šťastná. Vyrůstají totiž v prostředí, kde jsou chtění a milovaní. Jsou vedeni v lásce i kázni, aby byli schopni sebeovládání. Vždyť „kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města“, jak praví mé oblíbené přísloví z Bible.

„Naše děti nikdy nebudou součástí davu, protože jsou svobodně myslícími lidmi.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *