Dětská klasika z let mého dětství se u nás znova objevila s patřičným věkem mých dětí. Jednoduchý příběh je doplněný milými a nenáročnými ilustracemi na každé stránce, takže i dítě, které neumí číst, může příběh snadno sledovat s jednotlivými obrázky.
Obsah je přímočarý a děti z věřících rodin si jej brzy zařadí do souvislostí s tím, co slýchají na besídce nebo dorostu. Přesto v jeho jednoduchosti je síla, která osoví jak čtyřletou holčičku, která jej slyší poprvé, tak osmadvacetiletou maminku, která je znovu a znovu dotčena převyprávěním toho největšího projevu lásky, jakého se lidem v historii dostalo.
Vše začíná v městě špinavých srdíček. To je odděleno od krásné zahrady čistých srdíček velkým příkopem, který nelze překročit, přeskočit, ani přelézt – ačkoli se o to srdíčka často snaží. Jednou město navštíví jedno krásné čisté srdíčko (Ježíšovo), ale špinavá srdíčka mu závidí a zabijí ho. Jeho krev utvoří most přes příkop. Pokud srdíčka litují všeho špatného, co dělají a nechtějí už být špinavá, mohou přes příkop přejít.
V této obyčejné metafoře se setkáváme se vším základním, co člověk potřebuje vědět o obrácení. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se k příběhu od malička ráda vracím a s radostí sleduji, že uchvátil i přemýšlení mé starší dcery (4) a je předmětem mnoha našich rozhovorů o Ježíši. Vřele knihu doporučuji.
Milana Faldynová