Nejnovější příspěvky

Letopisy Narnie – C.S. Lewis

Sedmidílná série Letopisy Narnie pochází z pera vysokoškolského profesora, laického teologa, praktického apologety a zároveň brilantního britského autora fikce, C. S. Lewise.

Jeho záliba v žánru fantasy, nemálo inspirovaná jeho dlouholetým přítelem J.R.R. Tolkienem, se mile projevuje na stránkách těchto knih pro děti, které čtenáře zvou do podivuhodného světa mluvících zvířat, mýtických bytostí a velkých poslání. Jednotlivé příběhy Letopisů pak ukazují křesťanství v novém světle tak, aby si je děti mohly prohlédnout a zakusit ve světě, který je velmi vzdálený církevnímu prostředí a přesto sděluje stejně silné a proměňující skutečnosti.

Čarodějův synovec

Kniha Čarodějův synovec se věnuje původu Narnie, tedy jejímu stvoření. Podivínský strýček vláká hlavního hrdinu Diviše i s jeho kamarádkou Gabrielkou k pokusu s kouzelnými prstýnky, které je mají přenést do jiného světa. Tak se také stane, jenže při návratu s sebou přenesou z cizího světa Bílou čarodějnici. V našem světě zůstanou pouze krátce, poté se opět pomocí prstýnků přesunou děti, strýc i Čarodějnice do Narnie ve chvíli, kdy je tvořena. Tam jsou svědky Aslanovy stvořitelské písně a musí se vypořádat s tvdrou realitou, že do tohoto neposkvrněného, nového světa přivedli první zlo – Bílou čarodějnici.

Lev, Čarodějnice a skříň

Děj knihy začíná v našem světě v průběhu druhé světové války. Děti Pevensieovy jsou poslány na venkov, aby byly uchráněny případných náletů na Londýn. Profesor, který je hostí, je zestárlý Diviš, děti ale o jeho zkušenosti s Narnií nic nevědí. Při společných hrách se do Narnie dostane nejprve náhodou pouze nejmladší Lucinka, poté její starší bratr Edmund a posléze i Petr a Zuzana. Zatímco Lucinka v Narnii navštěvuje milého fauna, Edmund se setká s Bílou čarodějnicí a je okamžitě zlákán její nabídkou tureckého medu. Čarodějnice mu nabídne medu více, pokud jí přivede ukázat své sourozence. Edmund se o sourozence nezajímá, ale kvůli příslibu dalších sladkostí s jejím návrhem souhlasí. Jeho čin zrady pak musí být usmířen obětí nevinného Aslana.

Kůň a jeho chlapec

Šasta, arkénijský princ (Arkénie sousedí s Narnií na jihu), byl ještě jako dítě unesen a vychován rybářem v Kalornii, daleko na jihu od své domoviny. V téže zemi je princezna Aravis zasnoubena. Ani jednomu z nich se jejich současný stav nezamlouvá, a tak nezávisle na sobě se rozhodnou utéci do Narnie. Oba vlastní koně, kteří jsou původem z Narnie, umí tedy mluvit. Společně se vydají na cestu a mezitím, díky pomoci záhadného lva, zabrání plánované invazi Kalorňanů do Arkénie a Narnie. Na konci příběhu je odhaleno, že Šasta je princem a má bratra – dvojče. Později se Šasta s Aravis ožení a společně vládnou jako král a královna Arkénie.

Princ Kaspian

Děj se odehrává téměř tisíc let po událostech knihy Lev, čarodějnice a skříň. Temarínský král Miraz vládne Narnii jako diktátor. Narniané se drží své víry ve staré příběhy o králích a královnách Narnie, o Aslanovi a jeho vítězství nad Bílou čarodějnicí a věří, že osvobodí i je. Miraz ale tyto příběhy neuznává a potlačuje. Jeho synovec a právoplatný následník trůnu Kaspian je slýchá od svých vychovatelů a uvěří jim. Na útěku před svým strýcem zatroubí na kouzelný roh, jímž přivolá děti Pevensieovy z Anglie. S jejich a Aslanovou pomocí se mu podaří svrhnout Miraze a osvobodit Narnii.

Plavba Jitřního poutníka

Princ Kaspian se stal králem Narnie a předsevzal si, že najde sedm ztracených narnijských pánů, kteří se před nějakým časem vydali na moře. Kaspianovi jsou Aslanem na pomoc přivoláni Edmund, Lucinka a jejich bratranec Eustác. Na lodi se přidávají ke Kaspianově družině, jejíž součástí je i mluvící myšák, udatný bojovník Rípčíp. Společně podnikají plavbu za dobrodružstvím a setkávají se s množstvím kouzel a výzev: Eustác je proměněn v draka, Kaspian se zamiluje do hvězdy, Edmund čelí pokušení chamtivosti a Lucinka marnivosti. S Jitřním poutníkem doplují až na samotný kraj Narnie, odkud se Rípčíp na základě proroctví již sám plaví do Aslanovy země.

Stříbrná židle

Král Kaspian na sklonku svého života touží ještě naposledy spatřit svého dávno ztraceného syna Riliana. Aslan přivolá ze světa lidí Eustáce a Julii, aby pomohli Riliana najít. Aslan Julii sdělí několik specifických instrukcí a znamení, která mají sledovat, aby jejich cesta byla úspěšná. Na cestě se k nim připojí Narnian Šklíblatík a společně se dostanou až do podzemní říše, kde zlá královna drží prince Riliana zakletého a v zajetí. Princ si vybavuje svou pravou totožnost pouze jednu hodinu v noci, v tu chvíli je ale připoután ke kouzelné stříbrné židli. Děti jsou svědkem této hodiny, a když je princ ve jménu Aslana vyzve, aby jej vysvobodili, děti mu pomohou. Královna se jej znovu snaží ošálit směsí pravdy a lži, ale děti rozeznají její lest a přemohou ji, i když se promění v jedovatého hada. Tím zmaří i její plány na ovládnutí Narnie. Rilian se setká se svým otcem, který zemře a je přenesen do Aslanovy říše, kde jej Aslan velkou kapkou krve ze své tlapy opět probudí k životu.

Poslední bitva

Za vlády krále Tiriana, asi 200 let po událostech Stříbrné židle, našel vychytralý opičák Podšívka lví kůži. Zneužil svého přítele osla Zmatíka, aby kůži nosil a Podšívka mohl všem napovídat, že se Aslan vrátil. Opičák vytvoří spojenectví s nepřáteli Narnie a jménem Aslana, za jehož mluvčího se vydává, začnou drasticky zasahovat do Narnie, kácet mluvící stromy a zotročovat mluvící zvířata. Král Tirian se o tom dozví a není schopen věřit, že by Aslan nařídil něco takového. Když se tomu vzepře, je zajat, ale ve svém zajetí volá o pomoc k pravému Aslanovi. Na jeho pomoc jsou přivoláni Eustác s Julií. Je vyvolána bitva, v níž zvítězí Aslanova armáda. Aslan potom poručí, aby Narnie ukončila svou existenci a soudí obyvatele Narnie předtím, než děti a ostatní své věrné služebníky pozve do Nové Narnie. Děti s radostí shledávají, že Nová Narnie je hodně podobná té staré, ačkoli je nepopsatelně lepší.

Shrnutí

Každá z knih čtenářům přibližuje křesťanské skutečnosti nebo hodnoty, o kterých se nedá hovořit přespříliš. Děti i rodiče, malí i dospělí, mohou z pozice čtenáře sledovat, jak jednoduchá chyba založená na pýše má nedozírné důsledky (Čarodějův synovec), jak je nutná znalost a poslušnost vůči Božím přikázáním (Stříbrná židle). Mohou pozorovat pokání a obrácení postav (Plavba Jitřního poutníka), růst křesťanského charakteru (Kůň a jeho chlapec) či odhodlání věřit příběhu, který je v jádru pravdivý, a nepoddat se cynismu jen proto, že se odehrál před tisíci lety (Princ Kaspian). V neposlední řadě Lewis odkrývá, jak osobní je Kristova oběť za nás (Lev, Čarodějnice a skříň) a jak radostné je očekávání jeho příchodu (Poslední bitva).

Knihu doporučuji dětem od věku, jen co jsou schopné poslouchat příběh, který není doprovázen tolika obrázky. I když toto vydání ilustrace obsahuje, osobně musím říci, že v dětství na mě působily silně ne tolik pro jejich krásu a výstižnost, jako spíš pro dramatičnost, kterou komunikují.

Milana Faldynová

Biblické příběhy (Ježíš a jeho přátelé) – Tim Dowley

Výborně zpracované biblické příběhy pro děti jsme dostali k vánocům od babičky možná trochu brzy. Věkově bych jako cílovou skupinu pro knihu určila mladší školní věk, protože posouvání obrázků v knize vyžaduje určitou citlivost. Tak se stalo, že moje batolátka jeden z obrázku trvale znehybnila.

Každopádně obsahem jsme z knihy nadšení – jednotlivé příběhy čítají Narození Ježíše (Lk 2,4-20), Zázrak při rybolovu (Lk 5,1-11), Podobenství o dvou stavitelích (Mt 7, 24-29), Příběh muže, kterého spustili střechou (Lk 5.17-26) a Ježíšovo velikonoční setkání s Marií (Jan 20,10-18). První polovina stránky vypráví tu část příběhu, ke které se vztahuje první obrázek. Následuje instrukce, kdy obrázek změnit a druhá polovina stránky vypráví zbytek příběhu s pomocí druhého obrázku. Nechybí ani odkazy k místu v Bibli, kde je příběh v plném znění.

Ilustrace jsou roztomilé a sedí k vyprávění, posouvání obrázků napomáhá jednotlivým příběhům dodat určitý wow-efekt (který je v případě biblických příběhů vždy patřičný).

Asi jediné, co bych knížce vytkla, je mechanismus posuvných obrázků, který se chvílemi zasekává, takže i horkokrevný dospělý jedinec má kolikrát dost práce s tím, aby jej nenatrhnul. Nicméně jak jsem zmínila, s trochou citlivosti je knížka velmi příjemným zážitkem.

Milana Faldynová

Konference Energia 2020

Vyučování není tolik o předávání informací, ale o vedení dětí k  poznání, které jim napomůže k objevení pravdy a vlastní proměně

Principy učení

Izabel Lopez Cobo

Existují různé faktory, které napomáhají dětem i dospělým v procesu učení. Těmito faktory mohou být:

1Zájem (přirozený či získaný) zvědavost (potřeba vědět více) a pozornost. Vědomí těchto faktorů může být užitečným nástrojem, zároveň však přichází s výzvou pracovat s nimi, tedy rozpoznat a povzbudit zájem, zvědavost a pozornost u studentů.

2. Během studia dochází žák do různých fází vývoje, kdy je připraven učit se nové věci. Tyto fáze se odvíjí od duševní připravenosti, a učit žáka látku, na kterou není připravený může být neefektivní. Výzva tedy přichází v tom, rozpoznat kdy a co je student připraven se učit.

3. Žáci se lépe učí činností. Nejefektivnější učení vychází z aktivity a samotného procvičování. Aby si student mohl zapamatovat nové informace, potřebuje se aktivně zapojit do procesu učení. 

4. Studenti si lépe zapamatují nové informace, když učení doprovázejí pocity radosti a potěšení. Tedy když je učení baví. Výzvou je tedy vytvořit učební plán tak, aby děti bavil. K tomu pomáhá zahrnout různé aktivity a kladné hodnocení schopností žáků. 

5. Jednou z možností výuky je učení se nazpaměť. Dává studentům základ, na kterém mohou později stavět. K tomu, aby si zapamatovali a uchovali nové informace, se dají využít různé zábavné a zajímavé techniky. Vždy zvažujeme věk dětí a obsah učiva. Je důležité, pokud se děti mají naučit neco zpaměti, aby věděly proč to mají umět, jak to mohou v budoucnu použít…

Pastorační péče o děti

Izabel Lopez Cobo

Někteří lidé si myslí, že dětství je pouze čas nevinnosti a štěstí. Nevidí však to, co se kolem nich doopravdy děje. Děti prochází vlastní krize a problémy, které je silně ovlivňují. Je potřeba si uvědomit, že potřebují naši pozornost a pomoc k tomu, aby mohli tyto problémy zvládnout. 

Některé skutečnosti činí děti zvlášť náchylné k trápení. Jsou to faktory jako například: 

  • Jsou bezmocní
  • Jsou závislí na dospělých 
  • Cítí se nejistě a potřebují přijetí a uznání jejich schopností.
  • Mají obrovskou kapacitu důvěřovat a odpouštět těm, které milují

Proč je potřeba věnovat dětem pastorační péči? 

Život v nestálých a neúplných rodinách, a společnosti, která zkresluje rodinné hodnoty zanechává děti zranitelné.

Mnoho z nich nemá nikoho, s kým by mohli mluvit o tom co prožívají a cítí. Mohou se cítit, že jsou sami na to, aby se vypořádali s problémy a traumaty (napětí, pochybnosti, strach, stres kvůli ztrátám, oddělení)

Úspěch pastorační péče o děti ve velkém závisí na vstřícných vztazích, budované mezi učiteli a studenty. Proto je důležité budovat důvěrná přátelství a vztahy s dětmi. 

Následující kroky mohou pomoci v pastorační péči.

Krok 1 : Modlitba 

Je naprosto zásadní každý den dítě „přikrýt“ modlitbou a prosit Ducha svatého, aby nám zjevil, jak se ke každému dítěti chovat a jaké jsou jejich potřeby. 

Krok 2: Znalosti

Musíme znát základní charakteristiky věku, ve kterém se děti nacházejí. V každé fázi vývoje můžeme od dětí čekat a vyžadovat jiné věci. Znát tyto fáze nám pomůže upravit způsob vyučování. 

Krok 3: Dívat se „za“ domácí úkol

  • Které dítě se aktivně účastní, a které ne?
  • Které děti reagují pozitivně na program, učitele, nebo na ostaní děti? 
  • Které reagují negativně?
  • Koho děti, vědomě či nevědomě, považují za vedoucího, nebo dokonce koho napodobují? 

Krok 4: Být příkladem

Učíme více tím, jak žijeme náš život než tím, co říkáme. 

Krok 5: Budovat vztah

Jednoduchý telefonát může budovat důvěru mezi učitelem a dítětem. Příležitosti zavolat: Narozeniny, nemoc, když dítě nebylo na besídce…, ztráta-člena rodiny, mazlíčka. Důležité ale je, že nejsme jejich rodiče, ale pastorační vedoucí. Jsou oblasti,  do kterých bychom neměli vstupovat, ale můžeme je ovlivnit. 

Můžeme:

  • Přivítat na setkání, obejmout, zeptat se, jak se mají. 
  • Používat ujišťující slova: Bůh pro tebe má připravené úžasné věci, Bůh tě velmi miluje, Jsem na tebe pyšný, Vím, že si tě Bůh použije, Jsi velmi hezký, chytrý…
  • Věnovat pozornost detailům. Pro ně jsou velmi důležité a budou si to vždy pamatovat. 

Chemie týmu

Steve Enteminger

Principy a nápady pro vedoucího služby dětem k budování týmu, vedoucích a služebníků.

Atom v sobě skrývá mnoho síly, která se ale může stát velmi nebezpečnou, když se atom rozpadne..

Úspěšná dětská služba vnímá potřebu „základní jednotky“. Je jako atom služby dětem, který potřebuje držet pohromadě. Má základy – stejně jako budova potřebuje pevné základy, které nejsou vidět, ale bez kterých by spadla. Ani služba bez takových základů nevydrží. 

Chemie pro práci s dětmi a struktura

Pastor

Rodina, rodiče

Sbor, společenství

Děti

Služebníci, dobrovolníci

Vedoucí dětské služby

Tematické zaměření lekce – Marcus Wolf

tyto body se nevěnují tomu, jak tematicky vyzdobit místnost. Jedná se o kreativní tvorbu a zaměření programu.

  • Co to je Téma?

Téma je způsob, jakým sjednotit a zaměřit sérii lekcí, které jsou tvořené scénkami a loutkovým divadlem, hudbou, vyráběním apod. 

  • Proč je téma dobré?

Matouš 13:34 – Ježíš nikdy ve svém vyučování nevynechal příběhy a takovou kreativní lekcí vytváříme novodobé podobenství a příběhy pro děti. Pomáhá dětem zapamatovat si hlavní myšlenku – háček, o kterém je možné se bavit i později. Buduje v dětech nadšení a očekávání. 

  • Druhy, typy: 

Žánrové téma: piráti, kovbojové, superhrdinové

Populární téma: na aktuálních trendech, Angry birds, Ledové království, Hvězdné války

Tématické: Ovoce Ducha svatého, Ježíšovi zázraky, Život Eliáše

  • Jak začít?

Modlitbou

Hledat „jiskru“ – co vás osobně baví a zajímá.

Zamyslet se, co máme k dispozici

Inspirace nějakým známým filmem?

            např. Zpátky do budoucnosti – Zpátky do Písma

  • Téma je pouze „obal“ 
  • I v běžném životě nám Bůh dává situace, kterými můžeme naše děti vyučovat

Nové jídlo, které chutná dobře může zavést rozhovor na téma „okuste a vizte že Pán je dobrý“

  • Uplatňujte zásadu „5K

Kdo jsou vaši posluchači? (děti ze sboru, z ulice, sirotky)

Které materiály máte k dispozici? Kostýmy a dekorace, pomocníky, rozpočet.

Kde se program odehrává? Kolik máte prostoru, co máte dovolené v daných prostorách dělat?

Kdy se program odehrává? Za jaké příležitosti, kolik dní bude trvat, jaké bude počasí.

Kolik toho od daného programu očekáváte? Proč děláte zrovna dané téma? Jaké jsou naděje na výsledek, a navázání dětí na církev?

Kreativní vyučování

(na příspěvku se pracuje :D)

Když je před vámi 20 dětí, máte před sebou 20 odlišných úrovní schopností učení. K tomu aby se zapojilo více dětí do učebního procesu pomáhá kreativní způsob vyučování, při kterém se vyučující dotýká více úrovní učení.

Kladete si otázky typu?

  • Proč se děti ve sboru nudí?
  • Jsou děti zapojené do vyučování?
  • Jak můžeme zjistit, zda děti vyučované látce porozuměly?
  • Jak můžeme říci, zda děti přijímají a chápou křesťanské hodnoty, které je učíme? 

Jednoduše řečeno, jak zjistíme, že se nám podařilo dosáhnout cíle, který jsme si dali. Pomůckou může být Bloomova taxonomie,  model vytvořený k tomu, aby pomohl učitelům porozumět způsobům, jakými si nastavit objektivní cíle lekcí.

Skvělou pomůckou pro stanovování cílů jsou nám takzvaná „aktivní slovesa„. Lépe se nám to vybaví například na biblickém příběhu. Pokud s dětmi probíráme příběh například o Davidovi A Goliáši. Jestli je naším cílem,a by příběh znaly, použijeme slovesa např: pojmenuj… popiš… najdi na mapě… řekni vlastními slovy…. Pokud ale půjdeme dál a chceme, aby příběh také pochopily, použijeme otázky napří.: zkus vysvětlit…., porovnej osobu Davida…. Pokud chceme, aby děti příběh aplikovyly dos vého života, jsme v bodu tři. A klademe dětem otázky typu: mohl by jsi použít tento příběh i na jinou situaci? Můžeme spolu přezkoumat, co se tehdy vlastně stalo?.. atd…

  1. Znalosti: popiš, vyjmenuj, nauč se zpaměti, seřaď, vyber, označ….
  2. Porozumění: uveď příklad, parafrázuj, přiřaď, vysvětli, shrň, vyjádři vlastními slovy, definuj….
  3. Aplikace: vyber, zařaď, vypočítej, ukaž, předveď, připrav, uspořádej, najdi, zařaď…. objasni, vyřeš, doplň….
  4. Analýza: vysvětli, porovnej, ukaž jak…, najdi rozdíl, roztřiď, prozkoumej, načrtni, zařaď…
  5. Syntéza: rozviň, řeš, sestav, vyrob, naplánuj, ohodnoť, vyber, doporuč, obhaj tvrzení, že…, zorganizuj, zkombinuj
  6. Hodnocení: sebehodnocení, Závěr, děj doporučení, zvaž, podpoř, dej do souvislostí, posuď, navrhni řešení….

Znalost

Základní znalost, která zahrnuje rozpoznání a zapamatování si faktů, termínů, základního konceptu/myšlenky, nebo jejich zodpovězení bez hlubšího porozumění, co vlastně znamenají. 

– učení Biblických knih a společné čtení

– verše zpaměti

Pochopení

Základní porozumění, při kterém se ukazuje chápání významu faktů a pojmů. Porozumění, které se projevuje schopností uspořádat, porovnat, přeložit, vyložit, popsat a shrnout hlavní myšlenky. 

– konkrétní otázky

– předmětné lekce

– předvádění a inscenace s dětmi

Aplikace

Zahrnuje použití získaných vědomostí k řešení problémů v nové situaci. „Jak toto souvisí s mým každodenním životem?“ 

-vyprávění příběhů

– vedené hraní a inscenace – tématické hry

Analýza

Zahrnuje zkoumání a rozdělení informací do částí, určování vztahů těchto částí, identifikace-rozpoznání motivů a příčin, utváření závěrů a hledání důkazů na jejich podporu.

-Rozdělení – učení 10 přikázání, učení na stanovištích

-porovnávací tabule a plakáty.

Syntéza:

Zahrnuje představení a obhajobu názorů, které jsou tvořené vlastním úsudkem a vyhodnocením informací; platnost myšlenek a kvalita práce

-co by jsi dělal, kdyby..typ otázek

– interview s biblickou postavou

– sestavení story boardu – příběhu z jednotlivých obrázků/scén

Hodnocení

Spojování naučených informací. Použití těchto informací ke stavbě a skladbě vlastních závěrů a vyjádření toho, co už se žák naučil. 

-budování maket a modelů (archa, egyptská města, zvířátka z fondánu)

-vymyšlení moderní scénky založené na Biblických principech

-psaní a představení loutkového divadla nebo pantomima.

K nastavení dobrého cíle také dopomáhá znát učební možnosti dětí různého věku.

OD GENERACE KE GENERACI

Lidé si možná nepamatují všechny ceny, které jsme vyhráli, dobré smlouvy, které jsme uzavřeli nebo majetek, který jsme si pořídili. Ale budou si pamatovat to, jak vedeme, nasloucháme a milujeme… To je náš odkaz.

V listopadu 2011 jsem jsi vyslechl slova, která jsem nikdy neočekával: „Dobrý den, doktore Lichi, právě nám přišly výsledky vaší biopsie. Nerad vám to sděluji přes telefon, ale máte rakovinu. Jedná se o „mnohočetný myelom“ a máte zasažených 70% vaší tělesné plazmy. Váš život se právě změnil.“ Moje první otázky zněly: „Mohl byste mi to slabikovat? Co to znamená? Jak vážné to je a jaká je prognóza?“ Od toho okamžiku se mi změnil život v mnoha směrech. Ale s pomocí mé manželky, rodiny, Ježíše a přímého zásahu Božího uzdravení jsem stále tady. A v některých ohledech jsem víc naživu než kdy jindy.

První měsíce vypadaly velmi pochmurně. Deprese, fyzická bolest, neschopnost chodit, která se protáhla na více než osm měsíců, velké dávky chemoterapie a možná moje největší obava – že se nedočkám dospívání svých vnoučat. Měl jsem spoustu upřímných konverzací s Bohem. Jen my dva. Vyprávěl jsem mu o svých obavách a kladl mu otázky – od srdce a upřímně. Prosil jsem ho: „Bože, sice se nebojím smrti a vím, že mám v Kristu věčnost, ale přece jenom bych velmi rád viděl svá vnoučata vyrůstat.“

Můj příběh nepatří k těm nijak výjimečným. Všichni v životě a ve vztazích usilujeme o čest a hodnotu. Žalm 78 popisuje důležitost předávání Božího příběhu dalším generacím. Kniha Rút popisuje konkrétního muže Bóaze, jehož počestnost všichni uznávali a respektovali. Měl proto tu čest sdílet rod s Kristem tady na zemi. Bóaz je považován za ctihodného člověka.

Pavel připomíná církvi v Efezu, aby „ctili svého otce i matku;“ jde o první přikázání se zaslíbením“ (ref. Ex,20,12). Největší životní odměnou je, když na nás lidé vzpomínají s úctou. Když jsem se dozvěděl o své špatné prognóze v roce 2011, neuvědomoval jsem si, kolik toho pro mě Bůh ještě připravil. Nejen, že vidím svá vnoučata vyrůstat, jsem také rozhodnut z této příležitosti vytěžit to nejlepší. Abych poctil svá vnoučata, každý rok čtu novou Bibli a den za dnem plním její stránky svými na míru napsanými a jedinečně vytvořenými poznámkami, lekcemi a vtipy. Na konci roku mám pak tu výsadu obdarovat každé své vnouče jednou takovou Biblí. 

Každý den je pro mě darem – nejde jen o příležitost vidět, co od života dostanu. Jde spíše o příležitost obohatit život lidí, na kterých mi nejvíc záleží. A vnoučata stojí na tomto žebříčku velmi vysoko.

Lidé si možná nepamatují všechny ceny, které jsme vyhráli, dobré smlouvy, které jsme uzavřeli nebo majetek, který jsme si pořídili. Ale budou si pamatovat to, jak vedeme druhé, nasloucháme, učíme se, vytváříme, limitujeme se, milujeme a odcházíme… To je náš odkaz.

A proto vyvstává otázka: Jak si nás lidé budou pamatovat?

Zde jsou nějaké lekce posbírané z života Bóaze.

  1. Vůdce – Lidé si nás budou pamatovat podle toho, jak vedeme ostatní. Činíme tak s pokorou a postojem služebníka? Respektujeme a ceníme si ostatních?
  2. Posluchač – Věnujeme lidem pozornost, dokážeme čekat na odpověď, udržovat vhodný oční kontakt a zajímat se upřímně o druhé? Každý víkend mám většinou příležitost vzít svou matku (91 let) na snídani, projevit ji svou úctu a poslouchat její moudré rady.
  3. Student – Ceníme si celoživotního vzdělávání? Učíme se rádi novým věcem?
  4. Pracovník – Měl jsem dobrou pracovní morálku se smyslem pro plnění úkolů, pracoval jsem s radostí a smyslem pro zodpovědnost? Dokázal jsem zabezpečit svou rodinu?
  5. Ten, kdo vymezuje hranice – Vymezil jsem vhodné hranice, abych chránil své srdce, manželství, rodinu, přátele a spolupracovníky?
  6. Ten, kdo miluje druhé – Dokázal jsem sám sebe zapřít? Upřednostňoval jsem potřeby ostatních před vlastními? Miloval jsem dobře a dovolil jsem, aby mě ostatní milovali?
  7. Ten, kdo zanechá dědictví – Žiju život s ohledem na další generace?

Dojděme úspěšně do cíle!

Donald A. Lichi, Ph.D., je klinický psycholog a momentálně slouží jako viceprezident společnosti Emerge Counseling Services v Akron. Poskytuje poradenství v oblasti manželství, rodinných vztahů a individuální poradenství. Dříve sloužil jako pomocný profesor Assemblies of God v oblasti teologických seminářů ve Springfieldu, Missouri, Asia Theological Center v Singapuru a Trinity International University v Deerfieldu, Illinois.

Článek napsal Donald A Lichi/ 13. září 2020