Vyučování není tolik o předávání informací, ale o vedení dětí k poznání, které jim napomůže k objevení pravdy a vlastní proměně.
Principy učení
Izabel Lopez Cobo
Existují různé faktory, které napomáhají dětem i dospělým v procesu učení. Těmito faktory mohou být:
1. Zájem (přirozený či získaný) zvědavost (potřeba vědět více) a pozornost. Vědomí těchto faktorů může být užitečným nástrojem, zároveň však přichází s výzvou pracovat s nimi, tedy rozpoznat a povzbudit zájem, zvědavost a pozornost u studentů.
2. Během studia dochází žák do různých fází vývoje, kdy je připraven učit se nové věci. Tyto fáze se odvíjí od duševní připravenosti, a učit žáka látku, na kterou není připravený může být neefektivní. Výzva tedy přichází v tom, rozpoznat kdy a co je student připraven se učit.
3. Žáci se lépe učí činností. Nejefektivnější učení vychází z aktivity a samotného procvičování. Aby si student mohl zapamatovat nové informace, potřebuje se aktivně zapojit do procesu učení.
4. Studenti si lépe zapamatují nové informace, když učení doprovázejí pocity radosti a potěšení. Tedy když je učení baví. Výzvou je tedy vytvořit učební plán tak, aby děti bavil. K tomu pomáhá zahrnout různé aktivity a kladné hodnocení schopností žáků.
5. Jednou z možností výuky je učení se nazpaměť. Dává studentům základ, na kterém mohou později stavět. K tomu, aby si zapamatovali a uchovali nové informace, se dají využít různé zábavné a zajímavé techniky. Vždy zvažujeme věk dětí a obsah učiva. Je důležité, pokud se děti mají naučit neco zpaměti, aby věděly proč to mají umět, jak to mohou v budoucnu použít…
Někteří lidé si myslí, že dětství je pouze čas nevinnosti a štěstí. Nevidí však to, co se kolem nich doopravdy děje. Děti prochází vlastní krize a problémy, které je silně ovlivňují. Je potřeba si uvědomit, že potřebují naši pozornost a pomoc k tomu, aby mohli tyto problémy zvládnout.
Některé skutečnosti činí děti zvlášť náchylné k trápení. Jsou to faktory jako například:
Jsou bezmocní
Jsou závislí na dospělých
Cítí se nejistě a potřebují přijetí a uznání jejich schopností.
Mají obrovskou kapacitu důvěřovat a odpouštět těm, které milují
Proč je potřeba věnovat dětem pastorační péči?
Život v nestálých a neúplných rodinách, a společnosti, která zkresluje rodinné hodnoty zanechává děti zranitelné.
Mnoho z nich nemá nikoho, s kým by mohli mluvit o tom co prožívají a cítí. Mohou se cítit, že jsou sami na to, aby se vypořádali s problémy a traumaty (napětí, pochybnosti, strach, stres kvůli ztrátám, oddělení)
Úspěch pastorační péče o děti ve velkém závisí na vstřícných vztazích, budované mezi učiteli a studenty. Proto je důležité budovat důvěrná přátelství a vztahy s dětmi.
Následující kroky mohou pomoci v pastorační péči.
Krok 1 : Modlitba
Je naprosto zásadní každý den dítě „přikrýt“ modlitbou a prosit Ducha svatého, aby nám zjevil, jak se ke každému dítěti chovat a jaké jsou jejich potřeby.
Krok 2: Znalosti
Musíme znát základní charakteristiky věku, ve kterém se děti nacházejí. V každé fázi vývoje můžeme od dětí čekat a vyžadovat jiné věci. Znát tyto fáze nám pomůže upravit způsob vyučování.
Krok 3: Dívat se „za“ domácí úkol
Které dítě se aktivně účastní, a které ne?
Které děti reagují pozitivně na program, učitele, nebo na ostaní děti?
Které reagují negativně?
Koho děti, vědomě či nevědomě, považují za vedoucího, nebo dokonce koho napodobují?
Krok 4: Být příkladem
Učíme více tím, jak žijeme náš život než tím, co říkáme.
Krok 5: Budovat vztah
Jednoduchý telefonát může budovat důvěru mezi učitelem a dítětem. Příležitosti zavolat: Narozeniny, nemoc, když dítě nebylo na besídce…, ztráta-člena rodiny, mazlíčka. Důležité ale je, že nejsme jejich rodiče, ale pastorační vedoucí. Jsou oblasti, do kterých bychom neměli vstupovat, ale můžeme je ovlivnit.
Můžeme:
Přivítat na setkání, obejmout, zeptat se, jak se mají.
Používat ujišťující slova: Bůh pro tebe má připravené úžasné věci, Bůh tě velmi miluje, Jsem na tebe pyšný, Vím, že si tě Bůh použije, Jsi velmi hezký, chytrý…
Věnovat pozornost detailům. Pro ně jsou velmi důležité a budou si to vždy pamatovat.
Principy a nápady pro vedoucího služby dětem k budování týmu, vedoucích a služebníků.
Atom v sobě skrývá mnoho síly, která se ale může stát velmi nebezpečnou, když se atom rozpadne..
Úspěšná dětská služba vnímá potřebu „základní jednotky“. Je jako atom služby dětem, který potřebuje držet pohromadě. Má základy – stejně jako budova potřebuje pevné základy, které nejsou vidět, ale bez kterých by spadla. Ani služba bez takových základů nevydrží.
tyto body se nevěnují tomu, jak tematicky vyzdobit místnost. Jedná se o kreativní tvorbu a zaměření programu.
Co to je Téma?
Téma je způsob, jakým sjednotit a zaměřit sérii lekcí, které jsou tvořené scénkami a loutkovým divadlem, hudbou, vyráběním apod.
Proč je téma dobré?
Matouš 13:34 – Ježíš nikdy ve svém vyučování nevynechal příběhy a takovou kreativní lekcí vytváříme novodobé podobenství a příběhy pro děti. Pomáhá dětem zapamatovat si hlavní myšlenku – háček, o kterém je možné se bavit i později. Buduje v dětech nadšení a očekávání.
Druhy, typy:
Žánrové téma: piráti, kovbojové, superhrdinové
Populární téma: na aktuálních trendech, Angry birds, Ledové království, Hvězdné války
Tématické: Ovoce Ducha svatého, Ježíšovi zázraky, Život Eliáše
Jak začít?
Modlitbou
Hledat „jiskru“ – co vás osobně baví a zajímá.
Zamyslet se, co máme k dispozici
Inspirace nějakým známým filmem?
např. Zpátky do budoucnosti – Zpátky do Písma
Téma je pouze „obal“
I v běžném životě nám Bůh dává situace, kterými můžeme naše děti vyučovat
Nové jídlo, které chutná dobře může zavést rozhovor na téma „okuste a vizte že Pán je dobrý“
Uplatňujte zásadu „5K“
Kdo jsou vaši posluchači? (děti ze sboru, z ulice, sirotky)
Které materiály máte k dispozici? Kostýmy a dekorace, pomocníky, rozpočet.
Kde se program odehrává? Kolik máte prostoru, co máte dovolené v daných prostorách dělat?
Kdy se program odehrává? Za jaké příležitosti, kolik dní bude trvat, jaké bude počasí.
Kolik toho od daného programu očekáváte? Proč děláte zrovna dané téma? Jaké jsou naděje na výsledek, a navázání dětí na církev?
Když je před vámi 20 dětí, máte před sebou 20 odlišných úrovní schopností učení. K tomu aby se zapojilo více dětí do učebního procesu pomáhá kreativní způsob vyučování, při kterém se vyučující dotýká více úrovní učení.
Kladete si otázky typu?
Proč se děti ve sboru nudí?
Jsou děti zapojené do vyučování?
Jak můžeme zjistit, zda děti vyučované látce porozuměly?
Jak můžeme říci, zda děti přijímají a chápou křesťanské hodnoty, které je učíme?
Jednoduše řečeno, jak zjistíme, že se nám podařilo dosáhnout cíle, který jsme si dali. Pomůckou může být Bloomova taxonomie, model vytvořený k tomu, aby pomohl učitelům porozumět způsobům, jakými si nastavit objektivní cíle lekcí.
Skvělou pomůckou pro stanovování cílů jsou nám takzvaná „aktivní slovesa„. Lépe se nám to vybaví například na biblickém příběhu. Pokud s dětmi probíráme příběh například o Davidovi A Goliáši. Jestli je naším cílem,a by příběh znaly, použijeme slovesa např: pojmenuj… popiš… najdi na mapě… řekni vlastními slovy…. Pokud ale půjdeme dál a chceme, aby příběh také pochopily, použijeme otázky napří.: zkus vysvětlit…., porovnej osobu Davida…. Pokud chceme, aby děti příběh aplikovyly dos vého života, jsme v bodu tři. A klademe dětem otázky typu: mohl by jsi použít tento příběh i na jinou situaci? Můžeme spolu přezkoumat, co se tehdy vlastně stalo?.. atd…
Znalosti: popiš, vyjmenuj, nauč se zpaměti, seřaď, vyber, označ….
Základní znalost, která zahrnuje rozpoznání a zapamatování si faktů, termínů, základního konceptu/myšlenky, nebo jejich zodpovězení bez hlubšího porozumění, co vlastně znamenají.
– učení Biblických knih a společné čtení
– verše zpaměti
Pochopení
Základní porozumění, při kterém se ukazuje chápání významu faktů a pojmů. Porozumění, které se projevuje schopností uspořádat, porovnat, přeložit, vyložit, popsat a shrnout hlavní myšlenky.
– konkrétní otázky
– předmětné lekce
– předvádění a inscenace s dětmi
Aplikace
Zahrnuje použití získaných vědomostí k řešení problémů v nové situaci. „Jak toto souvisí s mým každodenním životem?“
-vyprávění příběhů
– vedené hraní a inscenace – tématické hry
Analýza
Zahrnuje zkoumání a rozdělení informací do částí, určování vztahů těchto částí, identifikace-rozpoznání motivů a příčin, utváření závěrů a hledání důkazů na jejich podporu.
-Rozdělení – učení 10 přikázání, učení na stanovištích
-porovnávací tabule a plakáty.
Syntéza:
Zahrnuje představení a obhajobu názorů, které jsou tvořené vlastním úsudkem a vyhodnocením informací; platnost myšlenek a kvalita práce
-co by jsi dělal, kdyby..typ otázek
– interview s biblickou postavou
– sestavení story boardu – příběhu z jednotlivých obrázků/scén
Hodnocení
Spojování naučených informací. Použití těchto informací ke stavbě a skladbě vlastních závěrů a vyjádření toho, co už se žák naučil.
-budování maket a modelů (archa, egyptská města, zvířátka z fondánu)
-vymyšlení moderní scénky založené na Biblických principech
-psaní a představení loutkového divadla nebo pantomima.
K nastavení dobrého cíle také dopomáhá znát učební možnosti dětí různého věku.
Lidé si možná nepamatují všechny ceny, které jsme vyhráli, dobré smlouvy, které jsme uzavřeli nebo majetek, který jsme si pořídili. Ale budou si pamatovat to, jak vedeme, nasloucháme a milujeme… To je náš odkaz.
V listopadu 2011 jsem jsi vyslechl slova, která jsem nikdy neočekával: „Dobrý den, doktore Lichi, právě nám přišly výsledky vaší biopsie. Nerad vám to sděluji přes telefon, ale máte rakovinu. Jedná se o „mnohočetný myelom“ a máte zasažených 70% vaší tělesné plazmy. Váš život se právě změnil.“ Moje první otázky zněly: „Mohl byste mi to slabikovat? Co to znamená? Jak vážné to je a jaká je prognóza?“ Od toho okamžiku se mi změnil život v mnoha směrech. Ale s pomocí mé manželky, rodiny, Ježíše a přímého zásahu Božího uzdravení jsem stále tady. A v některých ohledech jsem víc naživu než kdy jindy.
První měsíce vypadaly velmi pochmurně. Deprese, fyzická bolest, neschopnost chodit, která se protáhla na více než osm měsíců, velké dávky chemoterapie a možná moje největší obava – že se nedočkám dospívání svých vnoučat. Měl jsem spoustu upřímných konverzací s Bohem. Jen my dva. Vyprávěl jsem mu o svých obavách a kladl mu otázky – od srdce a upřímně. Prosil jsem ho: „Bože, sice se nebojím smrti a vím, že mám v Kristu věčnost, ale přece jenom bych velmi rád viděl svá vnoučata vyrůstat.“
Můj příběh nepatří k těm nijak výjimečným. Všichni v životě a ve vztazích usilujeme o čest a hodnotu. Žalm 78 popisuje důležitost předávání Božího příběhu dalším generacím. Kniha Rút popisuje konkrétního muže Bóaze, jehož počestnost všichni uznávali a respektovali. Měl proto tu čest sdílet rod s Kristem tady na zemi. Bóaz je považován za ctihodného člověka.
Pavel připomíná církvi v Efezu, aby „ctili svého otce i matku;“ jde o první přikázání se zaslíbením“ (ref. Ex,20,12). Největší životní odměnou je, když na nás lidé vzpomínají s úctou. Když jsem se dozvěděl o své špatné prognóze v roce 2011, neuvědomoval jsem si, kolik toho pro mě Bůh ještě připravil. Nejen, že vidím svá vnoučata vyrůstat, jsem také rozhodnut z této příležitosti vytěžit to nejlepší. Abych poctil svá vnoučata, každý rok čtu novou Bibli a den za dnem plním její stránky svými na míru napsanými a jedinečně vytvořenými poznámkami, lekcemi a vtipy. Na konci roku mám pak tu výsadu obdarovat každé své vnouče jednou takovou Biblí.
Každý den je pro mě darem – nejde jen o příležitost vidět, co od života dostanu. Jde spíše o příležitost obohatit život lidí, na kterých mi nejvíc záleží. A vnoučata stojí na tomto žebříčku velmi vysoko.
Lidé si možná nepamatují všechny ceny, které jsme vyhráli, dobré smlouvy, které jsme uzavřeli nebo majetek, který jsme si pořídili. Ale budou si pamatovat to, jak vedeme druhé, nasloucháme, učíme se, vytváříme, limitujeme se, milujeme a odcházíme… To je náš odkaz.
A proto vyvstává otázka: Jak si nás lidé budou pamatovat?
Zde jsou nějaké lekce posbírané z života Bóaze.
Vůdce – Lidé si nás budou pamatovat podle toho, jak vedeme ostatní. Činíme tak s pokorou a postojem služebníka? Respektujeme a ceníme si ostatních?
Posluchač – Věnujeme lidem pozornost, dokážeme čekat na odpověď, udržovat vhodný oční kontakt a zajímat se upřímně o druhé? Každý víkend mám většinou příležitost vzít svou matku (91 let) na snídani, projevit ji svou úctu a poslouchat její moudré rady.
Student – Ceníme si celoživotního vzdělávání? Učíme se rádi novým věcem?
Pracovník – Měl jsem dobrou pracovní morálku se smyslem pro plnění úkolů, pracoval jsem s radostí a smyslem pro zodpovědnost? Dokázal jsem zabezpečit svou rodinu?
Ten, kdo vymezuje hranice – Vymezil jsem vhodné hranice, abych chránil své srdce, manželství, rodinu, přátele a spolupracovníky?
Ten, kdo miluje druhé – Dokázal jsem sám sebe zapřít? Upřednostňoval jsem potřeby ostatních před vlastními? Miloval jsem dobře a dovolil jsem, aby mě ostatní milovali?
Ten, kdo zanechá dědictví – Žiju život s ohledem na další generace?
Dojděme úspěšně do cíle!
Donald A. Lichi, Ph.D., je klinický psycholog a momentálně slouží jako viceprezident společnosti Emerge Counseling Services v Akron. Poskytuje poradenství v oblasti manželství, rodinných vztahů a individuální poradenství. Dříve sloužil jako pomocný profesor Assemblies of God v oblasti teologických seminářů ve Springfieldu, Missouri, Asia Theological Center v Singapuru a Trinity International University v Deerfieldu, Illinois.
Díkuvzdání se blíží a tím i naše programy. Je to skvělá přílěžitost nejen, pro věřící lidi, zastavit se, a zamyslet se za co jsme v žívotě skutečně vděční. Jelikož Díkuvzdání slavíme asi jedenáctým rokem, můžu říct, že je to skvělé zastavení i pro mě. Na tento den s mými přáteli se vždycky těším už od prvního sychravého rána, kdy si připomenu „podzim je tady“. Je to krásný světlý okamžik uprostřed upršených dní, kdy se začíná brzy stmívat.
A protože v posledních letech Díkuvzdání slavíme i v MC KidzTown, nechávám tu pro inspiraci pár tipů, jak může tento den probíhat (třeba ve sto lidech 😀 ), jako tomu bylo u nás naposled.
A jaký to má vlastně cíl?
hosté se seznámí se slavením svátku jiné kultury, zjistí, zda-li je to opravdu tak, jak to vidíme v seriálu Přátelé 🙂
připomeneme si základní lidské hodnoty jako je vděčnost a pojmenujeme alespoň tři věci, za které jsme v životě vděční
sami připravíme a ochutnáme typické jídlo pro Den díkuvzdání (tuto část zvládáme celkem slušně)
naši přátelé mají možnost nakouknout více pod pokličku sboru, či komunity
zábavnou formou se seznámíme s novými anglickými pojmy k tématu Díkuvzdání
A co nejvíc? Zažijeme společně skvělý den!
Program:
1. Přivítání
2. Pásmo písní pro děti a rodiče k tématu díkuvzdání
Během praktické části si děti i rodiče prakticky vyzkouší několik dovedností – například přípravu nepečeného dezertu. Vytvoří také spolu s dětmi papírového krocana.
Navštíví fotokoutek jako připomínku Díkuvzdání.
Ochutnají drobné občerstvení.
Navštíví stanoviště s plody typickými pro Díkuvzdání (dýně, divoká kukuřice, slunečnice…)
6. Společný oběd typický pro Díkuvzdání
7. A nesmí chybět ani ta osobní zkušenost
Vyjádření vděčnosti:
Maminky si s dětmi udělají krátkou chvilku, kdy si v soukromí popovídají o tématu a o tom, za co jsou v životě vděční. K tomu budou mít k dispozici obrázky z příběhu, také knihu a různé kartičky, které mohou pomoci menším dětem lépe porozumět tématu. Nakonec napíšou a namalují to, za co jsou vděční, na velký papír, který je společný pro všechny účastníky.
Uvedení do praxe, rodiče mají s dětmi osobní chvilku nad tématem
14:20…
Hry, volný program, rozloučení
Přílohy:
Motivační divadlo: Oskárek a kamarád Míla
Oskárek: Happy Thanksgiving! Díkůvzdání je konečně tady a jsem taaaak nadšený! Budeme dnes dobroty jíst! (začíná každému vřele přát HAPPY THANKSGIVING)
Míla: (přichází) Ahoj Oskárku! Co děláš? Máš dnes hodně dobrou náladu!
Oskárek: Slavíme dnes Díkůvzdání a mám z toho velkou radost!
Míla: Díkůvzdání! A proto to tady voní!
Oskárek: Ano, maminky přinesly tolik dobrot! Je tu spousta dobrého jídla! Já se nemůžu dočkat, až všechno ochutnám!
Míla: Mňam! Tam je taky krocan?
Oskárek: Ano, a fazole, nádivka, saláty, vejce, kukuřice a dýňové dezerty! Já se těším, já se
těším, já se těším na VŠECHNO…kromě toho krocana.
Míla: Já se na krocana těším! Ale nevzpomínám si, o čem je Díkůvzdání?
Oskárek: Je to krásný svátek o vděčnosti! Rodiny se scházejí a mají spolu velký oběd…něco jako máme my dnes tady.
Míla: Víš toho hodně o Díkůvzdání, Oskárku.
Oskárek: Asi mám ten svátek moc rád. Ale mám ještě jednu velkou otázku: Proč? Proč slavíme ten svátek? Proč slavíme Díkůvzdání? Ty to víš?
Míla: Já to nevím. Ale mám nápad! Viděl jsem tady někde živého krocana, můžeme se ho zeptat. On by to mohl vědět, že?
Oskárek: To je dobrý nápad! Já jsem ho taky viděl. Zavolejme ho!
Oskárek a pan: Krocane! Krocane!
Krocan: Gobble, gobble!
Oskárek: Paráda! Jsi tady! Snad nám můžeš pomoc. Máme důležitou otázku, proč slavíme Díkůvzdání?
Oskárek: Vůbec ne. Neumím krocansky. Škoda. Kdo by nám mohl pomoct? Já vím! Andrea! Můžeme se jí zeptat, protože pochází z Ameriky stejně jako ten svátek!
Míla: To je ještě lepší nápad! Jo, zavolejme ji!
Oskárek a pan: Andreo! Andreo!
Andrea: Ano, jsem tady! Potřebujete něco?
Oskárek: Chceme vědět, proč v Americe slavíte svátek Díkůvzdání. Víš to?
Andrea: Určitě vím proč, a ráda si s vámi o tom povídám! Je to krásný a důležitý příběh, jak Díkůvzdání začalo! Víte co, já ten příběh povyprávím pro děti a maminky, abychom ten příběh znali. Příběh najdete v příloze.
Přikládáme krátké video, se kterým začínáme třeba týden před Díkůvzdáním, aby měly děti na co navázat.
Kniha je druhým dílem trilogie Johna Whita – Příběhy ze země Anthropos.Jednotlivé díly na sebe volně navazují a je možné pustit se do nich i samostatně. Když je však přečtete všechny a ve správném sledu, přinese to ten pravý zážitek.
Tři sourozenci objeví v zapovězeném pokoji u strýčka Johna podivné staré televize. Skrze ně se dostanou do země Anthropos v době, kdy vládne mocný a krutý čaroděj Hocoino. Kouzelník vězní právoplatného krále země Kardiu na starém hradě Authentio, kde ho hlídá zlý džin.
Kardio díky Líze z hradu uniká a s pomocí obyvatel Anthropos se snaží znovu převzít vládu. I děti hrají v příběhu velkou roli, někdy lépe a jindy hůř.
Naštěstí jim i tentokrát pomáhá Gaal, laskavý Pastýř. Nově v příběhu vystupuje Chochma – moudrost, jejíž hlas pomáhá vítězně vybojovat bitvy a jejíž síla roste při čtení z Velké knihy. Poprvé se setkáváme i s holoubkem, který nejednou ukáže poutníkům správný směr. A když někomu sedne na rameno nebo na hlavu, takový člověk je najednou schopen říkat i dělat věci, které dalece přesahují jeho přirozené schopnosti.
Knížky trilogie vyšly v devadesátých letech a jsou již vyprodané. Dají se ale často sehnat v antikvariátu nebo půjčit v knihovně mezi dětskou fantasy literaturou. Některé díly jsou k dispozici i on-line.
